O Divadle

Nejdéle vedl loutkařský odbor (LO) Ignát Pacholík (1926-1938). Po něm se ujal LO Václav Ševčík, který hrál se svým souborem na nově zřízené loutkové scéně v přednáškovém sále sokolovny.

Původně se hrálo s loutkami 60cm vysokými marionetami. Podle zachované fotografie z r. 1934 za vedení divadla řídícím Ignátem Pacholíkem bylo v souboru 19 členů (11mužů a 8 žen)

Vedoucí LO I. Pacholík dostal od souboru ke svým sedmdesátinám (1932)loutku, kterou zhotovil prostějovský sochař Jan Tříska, na které je zachycena jeho vlastní podoba.

V období po první sv. válce začala TJ vydávat výroční zprávy o činnosti za uplynulý rok. První zmínka o činnosti je z r. 1924. LD spadalo pod vzdělavatelský odbor (předseda Ing. Frant. Benda. V dalších zprávách se o činnosti LD dovídáme pravidelně a do r. 1939. Většinou jde o seznam členů, názvy a počet uvedených her.

Činnost souboru byla přerušena druhou sv. válkou, znovu ustavena byla až v roce 1946. Ustavující schůze se konala dne 7.12.1946, první představení se uskutečnilo 15.12.1946 , a to "Otec Bezdušák", 22.12. 1946 "Královna zimy" a 29.12.1946 "Princ Jasoň". Tato představení se hrála v přednáškovém sále sokolovny vždy ve 14. a 16. hodin a zhlédlo je 520 diváků. Vedoucím LO byl zvolen bratr Václav Ševčík. V r. 1947 a 48 bylo předvedeno 42 her, na představení chodilo prům. 120 dětí a 15 dospělých.

Po únoru 1948 musela TJ požádat ONV o udělení licence na provozování LD. Za odborného zástupce byl jmenován br. Václav Ševčík. ONV stanovil také ceny vstupného pro kulturní účely, a to pro děti 3,-Kčs a dospělé 5,-Kčs.

Po zrušení Sokola převzal funkci principála J. Parobek, řídící učitel, který vedl LD až do ukončení činnosti v 50. letech. Přípisem z 14.4.1950 oznamuje ROH Oděvních závodů J. Wolkera návrh na vybudování nového LD. Za změněných poměrů se muselo každoročně předkládat MNV - kult. ref. seznam her k jejich schválení. Vyřazené hry byly uloženy na ONV. V tehdejší době byly dány na index a vyřazovány hry z ideologického hlediska nebo hry nežádoucího autora. (L. Tesař: Ubrousku prostři se, Ing. Fr. Čech: Kašpárek krotitelem zlé ženy, E. Stoklas: Víla Dobrunka...

O další činnosti nezůstaly žádné doklady, LO přestal hrát, loutky a kulisy byly předány na venkov, kde vše údajně shořelo.

Z jeviště LD byla udělána vitrína cen ze sport. soutěží, konstrukce pro herce i lávky pro děti byly odstraněny. V takovém stavu přebrala Tělocvičná jednota Sokol I Prostějov od Tělovýchovné jednoty Oděvní průmysl Prostějov dne 1.3. 1991 LD v sokolovně na Skál. nám. PV.

V době, kdy LD v sokolovně přestávalo hrát, byl založen loutkařský soubor při Závodním klubu Hanáckých železáren. Členové byli z řad zaměstnanců podniku. Finančně byli zabezpečeni v rámci ZK a byli také každoročně odměňováni uspořádáním zájezdu v letních měsících i se členy rodiny. LD provozovali až do r. 1990, kdy po sametové revoluci přišli o své působiště. 29.8.1994 byl inventář LD Železáren bezplatně převeden na tělocvičnou jednotu Sokol I a novou vedoucí se stala Věra Rubešová, učitelka v Klenovicích, která se stala principálkou v novém divadle. Po provedených úpravách a reklamě v místním tisku bylo možné v r. 1996 zahájit loutková představení, také mikulášské nadílky a dětské šibřinky.

Obnovení loutkového divadla se ujal člen výboru Sokola Ing. Karel Tabery a funkci vedoucího vykonával až do svých 80.let. Od r. 2001 je vedoucí a principálkou Lucie Hlačíková.

První představení v obnoveném LD s názvem Vodníkova Hanička se uskutečnilo 13.1.1996 a shlédlo je 178 osob.

Kapacita jeviště je zhruba 80 - 100 diváků a sál bývá pravidelně zaplněn. Největší návštěva byla zaznamenána 15.11.1997 na představení Perníková chaloupka, 252osob, z toho 177 dětí.

LD hraje v zimním období (od dušiček do velikonoc) každou neděli ve 14h a 16h. Původně se každá hra opakovala jen jednou, od roku 2009 dvakrát a od roku 2015 třikrát. Za sezonu hraje LD kolem 30 představení. Hrajeme také na pozvání v okolních obcích.

Protože sál je využíván i k jiným účelům, musí být židle po skončení představení odstraněny a před příštím zase rozestavěny. I když to zní banálně, jsou s tím spojeny nemalé problémy.

Jeviště se uzavírá dřevěnou oponou. Původní malba z r. 1997 alegorie čtyř živlů-vzduch, oheň, voda a země od učitele kreslení Hanáka byla v r. přemalována "bránou do pohádky" výtvarníka Roberta Martiny.

Některé hry se během let opakují, Magická Perníková chaloupka už spoustu let otevírá a uzavírá sezonu. Protože do LD přicházejí děti od 3 do 6 let, je možné nastudovaných asi 20 titulů opakovat zhruba v tříleté periodě. Od roku 2008 přidáváme každoroční premiéru z pera principálky Lucie Hlačíkové.

I přes některé původní skeptické hlasy, že v dnešní době nebude o loutkové divadlo zájem, máme příznivé ohlasy především u těch nejmenších. A také u jejich rodičů a prarodičů, kteří je k nám přivádí. Několikrát za sezonu se o nás divák dočte v regionálním tisku, a několikrát byla reportáž i v českém rozhlase a televizi.

V roce 2018 byla loutkovému divadlu Pronitka udělena "cena města Prostějova" za reprezentaci města Prostějova a mnohaletá pohádková odpoledne pro děti i dospělé.

Málokdo z nás si uvědomí, kolik obětavosti se skrývá za činností členů LD. Snad nám stačí když přijdeme se svými dětmi, že na scéně se pohybují loutky ze dřeva a textilu, ale mistrným ovládáním vodičů loutek dostávají potřebný pohyb - mimiku- vzbuzující u malých diváků dojem oživlých postav z pohádek. Jejich představu dokresluje slovo, které svojí podstatou vniká do mysli náročného, i když ještě malého diváka, který však dokonale dovede rozpoznávat dobro a zlo a fandit bystrému Kašpárkovi.